Četnické humoresky 1. díl

Autor: bloom

Četník ze Saint-Tropez

Koncem roku 1963 se scénárista Richard Balducci vydal na výlet do letoviska Saint-Tropez a nějací darebáci mu tam ukradli kameru. Trochu komické setkání s místními četníky ho inspirovalo k napsání scénáře prvního dílu nejúspěšnější francouzské komediální série všech dob (může jí konkurovat maximálně Fantomas).

Scénář se dostal do rukou producenta Gérarda Beytouta a ten se rozhodl nabídnout režii scénáře režisérovi, jehož filmy začínaly mít velké úspěchy u publika – Jeanu Giraultovi. Těmi úspěchy byly především jeho poslední dva filmy, které natočil s Louisem de Funés, Pouic – Pouic a Faites sauter la banque. Girault s natáčením souhlasil, ale do hlavní role si přál obsadit právě Louise.

Beytout ovšem chtěl tvrdohlavě prosadit jednoho ze dvou tehdy populárních domácích komiků: Darryho Cowla (u nás si ho můžeme pamatovat jako Belmondova účetního z Muže v Hongkongu) nebo Francise Blanche (inspektor Leloup z komedie Přátelé kopretiny).

Jenomže ani jednomu se do toho moc nechtělo a tak nakonec Girault producenty přesvědčil a Funése obsadil. Ten se o své nové roli dočetl z novin 14.7. 1963, ačkoliv osobně ještě nabídku nedostal a o ničem neměl tušení.

Právě se chystal na natáčení filmů Des pissenlits par la racine (režie Georges Lautner) a Une souris chez les hommes (režie Jacques Pitrenaud). Girault ho však přesvědčil, že články jsou pravdivé a do role Cruchota s ním počítá.

Do rolí dalších četníků angažoval Girault dvojici Guy Grosso-Michel Modo, své oblíbence Jeana Lefebvra (mimochodem dlouholetého Louisova kamaráda), Christiana Marina a Pierra Mondyho jako rotmistra Jeroma Gerbéra. Role Cruchotovy dcery byla svěřena herečce Genéviéve Grad, která předtím hrála s Funésem v Kapitánu Fracassovi. Natáčení v Saint-Tropez mohlo odstartovat. Mondy ovšem Gerbéra na poslední chvíli odmítl kvůli roli ve válečném Verneuilově filmu Víkend na Zuydcoote. Hned vzápětí byl angažován Michel Galabru a vlastně později se ukázalo, že za Mondyho odřeknutí mohou být všichni vděční.

Galabrumu se ovšem do role vůbec nechtělo a to ze dvou důvodů. Zaprvé všelijakých nenáročných komedií se tehdy točilo mraky a často z toho neschopní režiséři stvořili absolutně nevtipná dílka. Galabruho kamarád, herec Jean Rochefort, se hodně divil, že přijal roli v taškařici Četník ze Saint- Tropez.

A druhým důvodem bylo to,že Galabru nenáviděl Saint-Tropez. Prý tam prožil jedno příšerné léto a stýskalo se mu po Paříži. Roli však přijal, protože se chtěl stát partnerem Louise de Funés (později se hodně přátelili) a taky proto, že ještě nebyl tehdy taková hvězda a nějak si vydělat musel. Natáčení proběhlo v příjemném prostředí. Jelikož Saint-Tropez navštěvovala tehdy řada populárních osobností, neváhal je Girault použít jako statisty či do menších roliček. To se týkalo herců Patrice Laffonta a Fernanda Sardou, režisérů Rogera Vadima a Claudea Chabrola a producenta Raoula Lévyho.

Jako statisté byli použiti i skuteční četníci. Obrovský úspěch filmu tvůrce zaskočil. Těm gagům, které jakoby vypadli z Funésových oblíbených němých grotesek se prostě nedá odolat. Navíc skladatel Raymond Lefevre napsal do filmu populární melodie: slavný četnický pochod a píseň Douliou douliou.


... pokračování »