Jean Lefébvre

Jean Lefébvre (*10.03.1919 - †09.07.2004)


"Rozplakat publikum je jednoduché, ale opravdu ho rozesmát není jen tak" - Jean Lefébvre

Jeana Lefébvra si nejlépe vybavíme jako Luciena Fugase z prvních čtyřech Četníků a jako vojína Pitiviera ze série o Sedmé rotě. Jeho filmografie je ovšem mnohem bohatší.

Původně studoval medicínu, ale za války byl zajat a odsouzen k smrti zastřelením. Když se probral v nemocnici, byl to pro něj, jak sám řekl, nejsilnější okamžik v jeho životě. Brzy poté absolvoval konzervatoř v oboru opera, ale ta ho nelákala, a tak se začal věnovat herectví.

V roce 1952 se poprvé objevil před filmovou kamerou v muzikálu Bouquet de joie se zpěvákem Charlesem Trenetem. Zpočátku se objevoval i ve vážnějších filmech (Vadimův ...a Bůh stvořil ženu, Clouzotovy Ďábelské ženy), ale brzy se stal specialistou na vedlejší úlohy v komediích. Často vystupoval s Louisem de Funésem, který v té době ještě nebyl komikem číslo jedna (Výhodná koupě, Gentleman z Epsomu, Faites sauter la banque!).

V roce 1963 obsadil režisér Jean Girault proti vůli poducentů Louise de Funése do hlavní role komedie Četník ze Saint-Tropez. Roli četníka Fougasse svěřil Jeanu Lefébvrovi, se kterým již několikrát pracoval. Lefébve se úlohy zhostil výtečně a jeho popularita vzrostla. Když se v roce 1968 natočil třetí díl série Četník se žení, Lefébvre zjistil, že jeho scény byly vystříhané. To ho rozčílilo natolik, že si zahrál už jen v Četníkovi ve výslužbě a poté sérii spolu s Christianem Marinem opustil.

V šedesátých letech se objevil také ve dvou ze třech krimikomedií s Linem Venturou, které režíroval Georges Lautner (Les Tontons flingueurs, My se nehněváme, do trojice patří i Tajný policista, kde Lefébvre nehrál). Krátce poté, co se mihnul v Angelice a královi, dostal hlavní role v komediích Idiot v Paříži a Blázen z laboratoře 4.

Blázen byl první film, ve kterém ho režíroval Jacques Besnad a po jeho boku zde hráli Bernard Blier a Michel Serrault. Oba herci i režisér spolupracovali s Lefébvrem i na Krást se musí umět (C'est pas parce qu'on a rien ŕ dire qu'il faut fermer sa gueule), Serrault s Lefébvrem pak hráli ještě u Besnarda v Situace je vážná, nikoli však zoufalá.

Lefébvre s Besnardem pracoval ještě několikrát (např. Slavný den). V sedmdesátých letech Lefébvrova hvězda zářila především v sérii o Sedmé rotě, kde vytvořil trio s Pierrem Mondym a Aldem Maccionem (toho po prvním dílu nahradil Henri Guybet). Zahrál si i elektrikáře v De Brocově Muži z Acapulca s Jeanem-Paulem Belmondem.

Často také točil se svým přítelem Michelem Galabrum, se kterým se setkal nejen při filmování Četníků, ale i v divadelní adaptaci Čtyři na kanapi či ve Vrátném od Maxima. V devadesátých letech spolu plnili sál pařížského divadla Comedia ve hrách Alaina Reynauda - Fourtona Monsieur Amdée a Podraz. V roce 2003 společně navštívili také zlínský filmový festival.

Jean Lefébvre byl pětkrát ženatý, z toho dvakrát se stejnou ženou. Měl pět dětí, tři dcery a dva syny. Před kamerou se objevil naposledy v roce 2003, kdy v jedné epizodě seriálu stanice TV5 Camera Café ztvárnil sám sebe.

Jeho častým dabérem u nás byl Stanislav Fišer.